Půvabný svět » Živoucí příběhy » Paní z hradu » Paní z hradu 10. díl – NOVÝ ÚSVIT

Paní z hradu 10. díl – NOVÝ ÚSVIT

Situace v táboře se přes úsilí všech stále zhoršovala, a v okamžiku, kdy podpora státu ustala, začala se po několika málo dnech hroutit i dosud fungující organizace tábora. Většina lidí nebyla soběstačná a bez pomoci si tedy nedokázali poradit. Ztratili i poslední zbytek naděje, a ačkoliv nevěděli, co budou dále dělat, začali tábor v panice opouštět. Zprvu jen jednotlivci a později celé skupiny odcházely s nadějí, že snad ještě někde jinde naleznou spásu.

Nakonec se rozhodla odejít i Johanka. Stále špinavější a hladovější protloukala se, jak se dalo, a zoufalství se smutkem byly již jejími denními společníky. Kde se v ní vzala síla v těchto dnech a týdnech toto všechno překonat a nevzdat to, jako to činili mnozí, kteří hromadně dobrovolně ukončovali své životy? Nad tím později dlouho a marně dumala, podstatné ale bylo to, že tuto sílu našla. Toto období plné přírodních katastrof a bojů přeživších mezi sebou o každý kousek suché kůrky přežilo jen velmi malé množství lidí. Snad jen každý dvacátý člověk.

Na Johanku se po nejtěžším období opět usmálo štěstí a jednoho dne narazila na malou kolonii lidí, kteří byli ochotni ji přijmout. V horách, které je chránily, pěstovali si tito lidé vlastní potraviny a chovali domácí zvířata. Jako za starých časů před masivním nástupem té slavné lidské civilizace.

Tito odvážní dobrodruzi, jak je v nitru pro sebe Johanka pojmenovala, se přísně snažili žít v souladu s přírodou, neboť se v ostrosti zkušeností naučili, že příroda se od jisté doby aktivně brání každému nesprávnému jednání. Museli se tedy přizpůsobit chtíc nechtíc. I Johanka brzy rozeznala, že je to jediná cesta. Práce, které zde vykonávala, byly do jisté míry podobné těm v táboře. Starala se s ostatními ženami o domácnost, pracovaly v kuchyni a zajišťovaly společně i všechny další ženské práce, zatímco muži se věnovali zase svým činnostem, přetvářeli prostředí a vytvářeli podmínky, aby se zde dalo alespoň trochu důstojně žít.

btbrnpxmxtizes-b

Johance sice nějakou dobu trvalo, než si na tyto práce přivykla, ale poté si s překvapením uvědomila, že je zde mnohem šťastnější, než kdy byla před pádem civilizace ve svém zaměstnání. Místo aktivního řízení lidí a vykonávání mužské manažerské práce, díky které zhrubla, objevila svoji vnitřní podstatu v tichém, ale mocném působení ženském. Úleva, kterou pocítila, byla okamžitá. Bylo to jako jakési otevření dveří tíživého znesvobozujícího vězení.

Sepětí s přírodou mělo na psychiku lidí přímo blahodárný vliv, a to i přes veškeré těžkosti pro ně z toho vyplývající. Ostatně brzy všichni přišli na to, že tyto těžkosti stejně vznikají jen tím, že stále ještě s přírodou nejsou zcela v souladu a chybí jim ještě mnoho přírodního moudra, které si musí osvojit…

Začínalo se tak dít od okamžiku, kdy k nim po dlouhých letech naprosté odloučenosti zavítal muž, který jim přinesl vědění o Stvořiteli. Dozvěděli se o moudrých zákonech vládnoucích v celém Stvoření, o pravém účelu lidského bytí na Zemi, a také i o lidmi doposud neviditelných bytostech přírody. Příroda se tedy ukázala daleko více živoucí, než si lidé do té doby představovali.

Nebylo v kolonii nikoho, kdo by se najednou, jako probuzen mávnutím kouzelného proutku, nedíval na přírodu naprosto odlišným pohledem než doposud. Přístup lidí se velice změnil a mnoho z nich se najednou jako by bálo vyjít ven na louku, aby snad neohnuly nějaké stéblo, nebo nezašláply květinu, která by mohla být domovem některé z přírodních bytostí. Naštěstí tento extrém trval jen krátce a brzy jej vystřídalo skutečné pochopení. Vpravování do přírodních zákonitostí se změnilo v radostnou spolupráci s přírodními bytostmi, i když pro většinu lidí byla tato spolupráce v tomto jejich životě jen podvědomá, vycházející z jejich znovuzrozeného postoje k přírodě. To však nijak neumenšovalo požehnání z této spolupráce vycházející.

Takto se dělo po celém světě. Kdo přijal vědění a snažil se podle něj žít, byl povznesen. Ten, kdo se podřídit odmítal, sám se vyřadil ze života pulsujícího celým Stvořením.

947185_142080572651532_2008361412_n