Půvabný svět » Živoucí příběhy » Paní z hradu

CESTA SVĚTLA JE CESTOU POMOCI Johanka sestupovala po krásné a udržované cestě stále níže, dokud se neocitla ve světě, kde dlel baron Vojtěch. Během sestupu si všímala, že na zprvu zcela hladké cestě obklopené panenskou přírodou se stále více a více objevují menší i větší kamínky a kameny, a také příroda okolo byla stále o … více »

Když přišel její čas, přijala to Johanka klidně. Život, který prožila po tvrdých událostech doby velké krize, byl krásný svým obsahem a mnoho se naučila prožitím. Její duše cítila svoji lehkost a namísto dříve tolik rozšířeného strachu ze smrti cítila nyní pokoj a mír. Svým způsobem se i na druhou stranu těšila. Jak se postupně … více »

Situace v táboře se přes úsilí všech stále zhoršovala, a v okamžiku, kdy podpora státu ustala, začala se po několika málo dnech hroutit i dosud fungující organizace tábora. Většina lidí nebyla soběstačná a bez pomoci si tedy nedokázali poradit. Ztratili i poslední zbytek naděje, a ačkoliv nevěděli, co budou dále dělat, začali tábor v panice opouštět. … více »

Spánek ale trval nějak dlouho, to Johanka jaksi vnímala i přesto, že spala. Když se konečně probudila a otevřela oči, zjistila, že vidí nějak rozmazaně a že se kolem ní pohybují nějaké velké neostré skvrny, ve kterých jen stěží vnímala lidi. Nepřemýšlela ale nijak o svém stavu a náhle nedokonalých smyslech, nepřemýšlela vůbec o ničem, … více »

Příští den Johanku opět zastihl na pevné cestě. Divila se, jak je možná taková zkaženost lidí v tak krásné přírodě, která byla kolem. Vypadalo to zde jako na Zemi za krásného jarního dne. Bylo teplo, ale ne příliš horko, všude krásné květy a štěbetající ptáci. Johanka prožívala v přírodě krásné chvíle a přemýšlela, co jí … více »

Po několika dnech putování krásnou krajinou dorazila Johanka do dalšího města. I tomuto vládl šlechtic žijící ve svém sídelním hradu, který byl tentokrát situován přímo doprostřed města. Město bylo větší než to předešlé, ale působilo méně uspořádaně, až dokonce neupraveně. Domy byly dosti neudržované, zanedbané a panoval zde poměrně nepořádek. Zato veliké parky kolem města … více »

Johance se začal háj a posléze i celý kraj, svět, rozostřovat před očima, až se nakonec v mlžném oparu rozplynul v nic. Cítila, jak se pohybuje, a zároveň ji přepadla veliká ospalost. Zavřela na okamžik oči, a byl to zřejmě asi delší okamžik, neboť když je znovu otevřela, nacházela se v neznámé krajině, ne nepodobné pozemské. … více »

Johančino žalostné lkaní se časem změnilo v každodenní hněvivý křik, jenž mrazil až do morku kostí všechny, kdo jen trochu dokázali její hlas vnímat. Byl-li hrad dříve plný smutku mladé ženy, nyní to byl hrad plný hněvu okradené baronky. Občas se našli lidé, kteří si libovali v děsu, který vyvolával barončin hněv, a ti pak … více »

Johanka chvilku strnule hleděla na nápis a nechápala, co tím ti lidé myslí. Pak jako by jí to pomalu začalo docházet. Vzpomněla si na svoji dávnou nemoc, těsně před tím, než ji opustili poslední sloužící. Vzpomněla si, jak trpěla bolestmi a velmi vysokými horečkami, než se jí po týdnu udělalo najednou z ničeho nic opět … více »

Čas od času kolem hradu prošel poutník a některý z nich občas zahlédl Johanku procházet se na cimbuří. Když pak o tom tito pocestní vyprávěli v okolních vesnicích, začali se mezi vesničany stále více šířit povídačky o šílené hradní paní. O tom Johanka nic nevěděla, nicméně i kdyby věděla, stěží by s tím chtěla něco … více »

Johanka nemohla uvěřit svému štěstí. Ještě před několika dny byly její představy pouhým nesplnitelným snem, a nyní… Nyní má znenadání vše, po čem toužila! Blahobyt i poměrně mladého manžela. Stále znovu opájela se nádherou, kterou oplývalo Vojtěchovo sídlo. Hrad sice nebyl nijak velký, byl takový prostě akorát, a její manžel nikterak nešetřil penězi na to, … více »

Jmenovala se Johanka. Narodila se v jedné menší vesnici Léta Páně 1436 v rodině nepříliš majetného zemana. Žila jen s otcem, protože její matka zemřela na zákeřnou nemoc, když bylo Johance ještě velmi málo roků. Její otec sice nebyl nijak zvláště významným šlechticem, ale na stranu druhou ani vyložený chuďas, a tak Johanka nestrádala. Rukama … více »